- ZEMĚ: SLOVENSKO
- PRAMEN: Nízké Tatry (pod Kráľovou hoľou)
- SJÍŽDĚNÝ ÚSEK: podle stavu vody: 1)soutok Č. Váhu se Ždiarským potokem / 2)přehrada Č. Váh - Liptovský Mikuláš (cca 50 km / 30 km)

• nástup:
  1)za příznivého stavu vody: soutok Č. Váhu se Ždiarským potokem
  2)při nižších vodních stavech: u silničního mostu pod přehradou - na levém břehu
• výstup: Liptovský Mikuláš - několik možností na předměstí (výstup na P břehu) nebo v prostoru závodního kanálu (výstup na L břehu);
  jízdu je možné přerušit u chatového tábora cca 600 m před soutokem s Bielym Váhom (výstup na L břehu) nebo v Liptovskom Hrádku cca 500 m za soutokem s Belou (výstup na P břehu)
• charakter řeky v tomto úseku: užší říčka tekoucí spíše pomaleji kamenitým řečištěm (velké oblázky), břehy jsou převážně porostlé hustou neprostupnou vegetací; Váh pod Lipt. Hrádkom - široká, přehledná, rychle tekoucí řeka
• plavidla: Pálava, otevřené laminátové kanoe, ev. i rafty
• splavnost: od jara do začátku léta; jindy po velkých deštích; Váh pod Lipt. Hrádkom i v létě
• obtížnost: WW I - WW II (vhodné i pro otevřené lodě)
• nebezpečná místa: nebezpečí představují zejména spadlé stromy zasahující do řečiště
• délka plavby: úsek přehrada Č. Váh - Liptovský Mikuláš lze splout za 1 den, stejně dlouho trvá i splutí horního úseku do Lipt. Hrádku
• doprava: silnice vede podél řeky v relativní blízkosti, často je však za obtížně prostupnou clonou husté pobřežní vegetace; nakládka a vykládka plavidel je možná na nástupních a výstupních místech - autem i autobusem lze sjet velmi blízko k řece; k dopravě plavidel nelze použít úzkorozchodnou železnici
• zásobování; první pomoc: Liptovský Mikuláš, Liptovský Hrádok
• ubytování: kemp Vavrišovo / v soukromí / v penziónu či hotelu v Lipt. Mikuláši, v Lipt Hrádku, v Lipt. Jánu atd. / po dohodě s domorodci na vyhrazeném místě poblíž řeky
• zajímavosti v okolí: hřeben Nízkých Tater; vyhlášené folklórní vesnice; termální lázně v Lipt. Jánu; 2 jeskyně v Demänovské dolině; Vysoké Tatry; Lipt. Mikuláš; Poprad
• mapa & literatura: mapa Slovenské kartografie č. 18 Nízké Tatry (1:100 000), mapy VKÚ č.122 a 123 Nízké Tatry - Chopok a Kráľova hoľa; kilometráž Kohoutek F., Houser M., Davídek B.: Československé řeky - kilometráž. Praha 1987

Nejvhodnějším obdobím pro splouvání Č. Váhu je jaro, které následuje po pořádné zimě. V tomto případě má totiž řeka dostatečné množství vody. Začátkem června může být v řece už vody poměrně málo. Za této situace je sjezd horního úseku nad přehradou nemožný. Pod přehradou ale bývá vody více.

Splouvání dolního úseku nevyžaduje za nízkého vodního stavu zvláštní zručnost, spíš sílu a psychickou odolnost. V horní části „podpřehradního" úseku se musí často dlouhé úseky brodit řečištěm s lodí v ruce - řeka se nesplouvá, ale schází. Povyražení představují spadlé stromy, které blokují celou řeku, a které je nutné přelézat nebo obcházet. Z těchto důvodů lze vřele doporučit pořádné obutí (...a mačetu). Celkově tento úsek dost připomíná Lužnici - Starou řeku, jen o trochu prudší.

Více vody teče pod soutokem s B. Váhem, ještě více pak pod Lipt. Hrádkom za soutokem s Belou. Váh zde má široké přehledné řečiště a zvolna míří k Lipt. Mikuláši. Za pozornost jistě stojí sportovní vodácký kanál v Liptovském Mikuláši. Dál za ně ve splouvání nemá smysl pokračovat - Váh se zanedlouho vlévá do přehrady Lipt. Mara.

Za normální situace lze bezproblémů splouvat Č. Váh pod přehradou na otevřených lodích. Pro rafting se řeka moc nehodí. Daleko více „jízdních zážitků" se dá načerpat na Belé nebo na sportovním kanále v Lipt. Mikuláši.

Ideální je spojit splouvání Č. Váhu s dalšími aktivitami v této oblasti. Možností je celá řada - sjezd řeky Belá, VHT v Nízkých a Vysokých Tatrách, turistika po krojovaných vesnicích s konzumací místních specialit, cyklistika atd.

Liptovský Mikuláš - umělý slalomový kanál

-říční km. 331,7; Liptovský Mikuláš
-areál umělých slalomových tratí se nachází na jihovýchodním okraji města na L břehu Váhu
-obtížnost WW III - WW IV
-délka kanálu cca 650m, šířka cca 8-14m, rozdíl hladin 7,6m, hloubka přes 1,5m
-průtoky: optimální 10-15m³/s, maximální až 22m³/s
-překážky: betonové, dřevěné a z pneumatik zhotovené překážky u dna a po obou březích kanálu atd.
-v provozu obvykle celoročně každý den, nejsou-li tratě uzavřeny z důvodů závodů, údržby apod.; nedošlo-li v této věci k zásadní změně, je zjišťovaní provozního harmonogramu na kanále v Liptovském Mikuláši na dálku z ČR velmi nesnadné, určitou naději skýtá městské informační centrum Liptovský Mikuláš, tel.: 00421/849 16186 nebo 5522418 nebo 5514449, fax.:00421/849 5514448, e-mail: infolm@trynet.sk; telefon přímo ke kanálu by měl snad být: (SR) 044/552 23 49, 552 02 18
aktuální informace hledejte na: www.raft.sk
-trať užívána pro výcvik a trénink pokročilých jezdců a závodníků; konají se zde různé, i mezinárodní, závody (trať ICF); relativně široký prostor pro volné ježdění
-příjezd po městských ulicích skrze zástavbu až na jihovýchodní okraj města k řece, pak přes most na L břeh a dále odbočit doleva; parkování zdarma v areálu
-v areálu umělého kanálu nelze stanovat či jinak nocovat (nedohodnete-li se případně se správcem areálu jinak); občerstvení v areálu za normálních okolností není
-poplatek za použití areálu se zde dříve žádný nevybíral, avšak současný stav mi není znám
-rady, tipy a další moudra: kanál v Liptovském Mikuláši stojí určitě za navštívení, osobně bych jej považoval za zajímavější než např. umělý kanál v Tróji; při našich všech dosavadních návštěvách (poslední v červenci 2000) nebyl u kanálu nikdo, kdo by splouvání nějak organizoval či vybíral nějaký poplatek, je však možné, že situace se změnila; na L břehu kanálu jsou sice jakési objekty, patrně loděnice, ubytovna atd., avšak bez předchozí domluvy nelze počítat s tím, že by se zde dala zapůjčit jakákoli výstroj nebo by se tu dalo přespat; v roce 2000 bylo možné s jistými obtížemi zapůjčit vodácké a další outdoorové vybavení v campu severozápadně za Liptovským Mikulášem u Liptovské Mary, současný stav mi opět není znám; na Slovensku je nutné počítat s tím, že k ježdění na divoké vodě tam panuje obecně chladnější vztah než u nás a vodáků je zde podstatně méně, z toho pak plynou možné komplikace např. při půjčování a opravě materiálu, zjišťování aktuálních informací apod.

Poslední sjezd: 06/1994; (aktuálnost popisu řeky ověřena k 06/1997, kanálu k 07/2000)

	Přehrada Č. Váh - nástupní místo Nejlepší místo k zahájení plavby po dolní části Č. Váhu je několik set metrů pod hrází přehrady u silničního mostu. Dobře schůdný je levý břeh řeky v bezprostřední blízkosti mostu. (pohled proti proudu)
	Č. Váh I za nízkého vodního stavu se může po vyplutí zdát, že podmínky pro sjezd řeky jsou ideální...
	Málo vody ...záhy však pozvolně mizí voda z řečiště kamsi do křoví.
	Padlý strom Na mnoha místech blokují volný průjezd kmeny padlých stromů. Jak je patrné z výrazu obličeje postavy ve žluté vestě, mnohdy pod nimi nečekaně bývá značně hluboká tůň.
	Více padlých stromů Na Č. Váhu je možné narazit na velké množství padlých stromů soustředěných na nezvykle malé ploše.