- ZEMĚ: SLOVENSKO a POLSKO
- PRAMEN: spojení Černého a Bílého Dunajce - Polsko
- SJÍŽDĚNÝ ÚSEK:
1) z Polska přes Slovensko do Polska: Stromowce Wyżne - Zabrzež (cca 40 km)
2) pouze na Slovensku: Lysá nad Dunajcom - ústí Lesnice (cca 19 km)

1) sjezd Dunajce z Polska přes Slovensko do Polska ( )

• nástup: na L břehu, těsně před vesnicí Stromowce Wyżne (přístupová cesta vede přes vesnici)
• výstup: Zabrzež - na L břehu řeky;
  jízdu je možné ukončit i dříve např. v městečku Krościenko nebo dále po toku - silnice vede v blízkosti řeky po L straně a břehy jsou většinou schůdné
• charakter řeky v tomto úseku: kromě pieninské soutěsky řeka protéká širokým otevřeným údolím, za normálního vodního stavu je spíše klidná, relativně mělká a bez větších peřejí; v pieninské soutěsce je řeka užší, teče rychleji a je zde několik pěkných peřejí (např. v pravotočivé zatáčce při vjezdu do soutěsky v L korytě při L břehu nebo těsně před ústím Lesnického potoka v levotočivé zatáčce při P břehu), ty však nejsou obtížné; za Krościenkem postupně řeka ztrácí na zajímavosti, ve srovnání s pieninskou soutěskou není toto pokračování nikterak zvlášť atraktivní snad kromě místa asi 15 km pod Krościenkem, kde by měl být cvičný terén (údajně za poplatek)
• plavidla: raft, Pálava, otevřené i zavřené laminátové kanoe atd.
• splavnost: celoročně
• obtížnost: (ZWC) - WW I (vhodné i pro otevřené lodě)
• nebezpečná místa: ---
• délka plavby: 1,5 dne - 2 dny: úsek Stromowce Wyżne - Krościenko (cca 24 km) 1 den + úsek Krościenko - Zabrzež (cca 17 km) 0,5 - 1 den
• doprava: kromě pieninské soutěsky vede silnice podél řeky v relativní blízkosti - nad soutěskou nejprve v Polsku po L břehu, pak Slovenskem po P břehu; do koncových partií soutěsky vede silnice souběžně s Lesnickým potokem (P břeh), ale pozor! z Lesnice až k řece na ní platí zákaz vjezdu (cca 1km); pieninskou soutěskou vede po Slovenské straně (P břeh) turistická cesta pro pěší kombinovaná s cyklostezkou; pod soutěskou od Krościenka dále po toku vede silnice opět v blízkosti řeky - po L břehu
• zásobování; první pomoc: SR - Spišská Stará Ves, Červený Kláštor; PL - Krościenko
• ubytování: SR - 2 campy v obci Červený Kláštor (pension, restaurace a camp Pltník vlevo od silnice při vjezdu do obce u přístaviště pltí; camp u kláštera, vedle folklórního amfiteatru); další možnosti taboření - camp a chatky při silnici č. 543 směr Veľký Lipník; PL - kemp Krościenko (klidný kemp se sociálním zařízením za cenu 0,5l a více doré pálenky nebo jiného alkoholu :-), nebo po dohodě s domorodci na vyhrazeném místě poblíž řeky
• zajímavosti v okolí: Červený Kláštor - klášter a obec, v blízkosti četné teplé minerální prameny, v polovině června každoročně velké folklórní slavnosti; Vyšné Ružbachy - teplé prameny, termální koupaliště; v širokém okolí - rázovité folklórní vesničky; NP Pieniny - unikátní přírodní rezervace (možný např. výstup na Trzy Korony (Tři Koruny) - ze Sromowców Wyżnych nebo Krościenka); NP Vysoké Tatry
• mapa & literatura: mapa Slovenské kartografie č. 24 Spišská Magura, Pieniny (1:100 000), mapa VKÚ č.103 Spišská Magura - Pieniny; kilometráž Kohoutek F., Houser M., Davídek B.: Československé řeky - kilometráž. Praha 1987.

2) sjezd Dunajce pouze na Slovensku ( )

• nástup: Lysá nad Dunajcom - těsně před obcí (P břeh); ideální přístup k vodě je z louky těsně před obcí na pravé straně silnice při příjezdu ve směru od Č. Kláštora, louka je též vhodná pro přípravu materiálu (např. nafukování raftů atd.); krátkodobé parkování je možné při vjezdech na louku či po dohodě na louce
• výstup: ústí Lesnického potoka - pod peřejí nedaleko ústí potoka nebo o cca 200m dále po proudu na přístavišti slovenských pltí (P břeh);
  jízdu je možné přerušit (ev. nouzově ukončit) např. u pensionu a campu Pltník na P břehu (restaurace a vodácký bufet) u přístaviště slovenských pltí nebo např. v Červ. Kláštoru - na P břehu u ústí potoka Lipník nedaleko kláštera a campu (panelové přístaviště a oblázková pláž);
  na konci plavby, cca 200m za ústím Lesnického potoka, těsně za slovenským přístavištěm pltí na P břehu vstupuje celé koryto řeky do Polska a v další plavbě se smí pokračovat pouze tehdy, započal-li člověk sjíždět řeku z polského území
• charakter řeky v tomto úseku: před pieninskou soutěskou řeka protéká širokým otevřeným údolím, za normálního vodního stavu je spíše klidná, relativně mělká a bez větších peřejí; v pieninské soutěsce je řeka užší, teče rychleji a je zde několik pěkných peřejí (např. v pravotočivé zatáčce při vjezdu do soutěsky v L korytě při L břehu nebo těsně před ústím Lesnického potoka v levotočivé zatáčce při P břehu), ty však nejsou obtížné
• plavidla: raft, Pálava, otevřené laminátové kanoe atd.
• splavnost: celoročně
• obtížnost: (ZWC) - WW I (vhodné i pro otevřené lodě)
• nebezpečná místa: ---
• délka plavby: 2 - 3 hod, max. 1/2 dne (cca 19 km)
• doprava: kromě pieninské soutěsky vede silnice podél řeky v relativní blízkosti - nad soutěskou Slovenskem po P břehu; do koncových partií soutěsky vede silnice souběžně s Lesnickým potokem (P břeh), ale pozor! z Lesnice až k řece na ní platí zákaz vjezdu (cca 1km) - vozidlo nutno ponechat na parkovišti u restaurace; pieninskou soutěskou vede po Slovenské straně (P břeh) turistická cesta pro pěší kombinovaná s cyklostezkou
• zásobování; první pomoc: Červený Kláštor
• ubytování: 2 campy v obci Červený Kláštor (pension, restaurace a camp Pltník vlevo od silnice při vjezdu do obce u přístaviště pltí; camp u kláštera, vedle folklórního amfiteatru); další možnosti taboření - camp a chatky při silnici č. 543 směr Veľký Lipník
• zajímavosti v okolí: Červený Kláštor - klášter a obec, v blízkosti četné teplé minerální prameny, v polovině června každoročně velké folklórní slavnosti; Vyšné Ružbachy - teplé prameny, termální koupaliště; v širokém okolí - rázovité folklórní vesničky; NP Pieniny - unikátní přírodní rezervace; NP Vysoké Tatry
• mapa & literatura: mapa Slovenské kartografie č. 24 Spišská Magura, Pieniny (1:100 000), mapa VKÚ č.103 Spišská Magura - Pieniny; kilometráž Kohoutek F., Houser M., Davídek B.: Československé řeky - kilometráž. Praha 1987.

Dunajec je velmi pěkná podhorská řeka, která celoročně vodákům nabízí jednak slušný vodácký zážitek srovnatelný se zážitky z tradičně splouvaných českých řek a jednak úchvatné a jedinečné dojmy z okolních přírodních scenérií. Řeka není příliš obtížná, větší peřeje jsou spíše ojedinělé, takže je dostatek času sledovat okolní přírodu - zejména v pieninské soutěsce. Široké okolí řeky - nejen příroda (NP Pieniny, termální prameny atd.), ale i historické památky a folklórní vesnice - je natolik atraktivní, že jistě zaslouží prozkoumat i pěšky nebo na kole.

Za splutí určitě stojí úsek řeky z Lysé nad Dunajcom k ústí Lesnického potoka. Zprvu protéká řeka otevřenou krajinou, záhy vstupuje do pieninské soutěsky, která je nejlepším úsekem na Dunajci. V případě, že se začíná na Slovensku, musí se ukončit plavba u ústí Lesnického potoka. Jede-li se z Polska, lze pokračovat v plavbě dál do Polska a správně by se nemělo vystupovat na slovenský P břeh. Plavbu po polských úsecích Dunajce nelze nikterak zvlášť doporučit. Na horní části řeky je přehrada, proto se vyplouvá jen kousek nad slovensko - polskou hranicí, dolní část řeky pod Krościenkem protéká nepříliš zajímavou krajinou a postupně "volejnatí".

Na Dunajci nečekají nástrahy na vodáka ani tak na řece, jako spíš v jejím přilehlém okolí. Potíže mohou nastat např. při přechodu hranic slovensko - polských, kde jsou turisté (zejména ti z Čech; Maďary raději nechte doma!) pečlivě odbavováni za zvýšené pozornosti velmi komisních slovenských celníků, zatímco domorodé obyvatelstvo si vesele prochází celnicí bez jakékoli kontroly. Kromě celníků jsou však zdejší lidé velmi milí a příjemní. V souvislosti s obecným trendem v exČSFR a též na základě doporučení místního obyvatelstva je vhodné být přiměřeně ostražitý vůči potencionálnímu okradení - neponechávat cennosti bez dozoru a na očích případným zlodějům (jež jsou zde - dle tvrzení domorodců - často příslušníky "jistého" etnika); kriminalitu však zde netřeba nadměrně démonizovat, v podstatě je zde situace stejná jako na obdobných místech v ČR. Na polské straně řeky se v malých vesnicích velmi těžko shání potraviny, je proto lepší nakoupit si včas na Slovensku. Zároveň je obtížné v Polsku u Dunajce legálně tábořit (nejsou tu kempy), o to snazší je zde ale táboření nelegální (stačí se domluvit s někým z místních).

Z polského i slovenského břehu Dunajce jsou pro turisty v letní sezóně za poplatek pořádány plavby na tzv. pltích (člunových vorech). Slovenské pltě, které jsou levnější, vyplouvají ze 3 stanovišť, jež se všechny nacházejí nedaleko hl. silnice směr Poprad nad obcí Červ. Kláštor a končí plavbu před polskou státní hranicí.

Původní záměr otevřít v Červ. Kláštore česko-slovenskou velkokapacitní půjčovnu vodáckého vybavení s kapitálovým podílem CK CVOK nevyšel a oficiálně tu žádná vodácká půjčovna dlouho nefungovala. Situace se snad částečně změnila a v provozu by měla být každoročně v termínu 15.4. - 15. 10. půjčovna Canoe - Rafting na adrese Červený Kláštor 45; tel.: (SK) ++421-907-477412 a ++421-905-356540, fax: ++421-52-4323781, e-mail: rafting@rafting-pieniny.sk; web: http://www.pieniny.sk/rafting.html. Původně tato firma pořádala na Dunajci komerční rafting a v ojedinělých případech také, po dlouhém přemlouvání a v omezeném množství, půjčovala vodácký materiál. Nyní by již měla poskytovat oficiálně obě služby - komerční rafting i půjčovnu. S ohledem na ceny půjčovného (v roce 2003 raft 1000 Kč/den, pálava/kánoe Barum 500Kč/den vč. pádel a vest; v roce 2006 pálava/kánoe Barum 700 Sk vč. pádel, vest a dopravy zpět) a kapacitní možnosti půjčovny doporučuji spíše použití vlastní výbavu, je-li to možné.

V létě 2006 se na českých vodáckých internetových stránkách objevily zvěsti o povinnosti platit za splouvání Dunajce. Z posledních zpráv lze soudit, že tato povinnost se vztahuje na ty vodáky, kteří splutí Dunajce zahajují a ukončují v Polsku s tranzitem přes Slovensko. Poplatek - vstupné do polského národního parku - ve výši 4 Zl./dospělý a 2 Zl./dítě - vybírají namátkově buď polští zřízenci na břehu (většinou na přístavištích pltí) nebo polští celníci. Za splutí pouze slovenského úseku se zatím žádný poplatek nevybírá. Ještě je nutné upozornit na 1 novou komplikaci plavby z Polska přes Slovensko do Polska. Vodáci plánující sjezd tohoto úseku by měli s předstihem 24 hodin odevzdat polským pohraničním orgánům soupisku všech účastníků plavby. Pohraniční styk by naopak mělo ulehčit otevření nové lávky přes Dunajec v Červenom Kláštore spojující slovenský břeh s polským.
(další informace k tomuto tématu viz též: http://www.raft.cz/clanek.aspx?ID_clanku=688)

Poslední aktualizace: 24/06/2007
Poslední sjezd: 16/06/2007

Dunajec v Polsku Fotečka z podsoutěskového úseku Dunajce v Polsku. Velmi podobně vypadá i Dunajec nad pieninskou soutěskou. Zásadní rozdíl je však v tom, že nad soutěskou se máte ještě na co těšit, avšak pod ní už ne. Sjezd polského Dunajce pod Krościenkem nelze vzhledem k relativní nezajímavosti řeky i okolí doporučit.